Vánoce, Vánoce přicházejí …
Vánoce přicházejí … ale odkud? Co vlastně jsou a kam jdou? Kde se vzal Ježíšek a Santa Klaus? Proč se zdobí stromeček a pod něj dávají dárky, co dělá kapr na talíři a jak je to se zlatým prasátkem? Zalovili jsme v hlubinách Google a našli nejen to:
Vánoce (z němčiny Weihnachten – svaté noci) jsou jedny z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Slaví se narození Ježíše Krista, který se (podle některých zdrojů) narodil 25. prosince. Odtud také Ježíšek. Okolnosti narození Ježíše jsou znázorňovány pomocí vánočních betlémů.
To, že Ježíšek nosí dárky, způsobil spíš svatý Mikuláš (Santa Klaus), který v minulosti „úřadoval“ právě touto dobou a proslavil se svou dobročinností a dáváním darů. Lidé jeho příběh velkorysosti tak oslovil, že na jeho počest a připomínku štědrosti rozdávají dárky dodnes.Tradice zdobení Vánočního stromku se k nám dostala z Německa, kapr na vánoční talíř k nám doplul ze sousedního Rakouska, zato pečení drobného vánočního cukroví je víceméně naše česká specialita.
Hezkou tradici slaví touto dobou židé ve svém svátku Chanuka. Jde o připomínku zázraku při znovupostavení jejich chrámu. Tehdy měli posvátný chrámový olej, který měl vystačit pouze na jeden den. Vydržel však zázrakem svítit po celých osm dní, takže stačili za tu dobu vylisovat, připravit a posvětit olej nový. Na připomínku tohoto zázraku slaví dodnes Chanuku – jako Svátky Světla.
Křesťansky pojaté Vánoce se v minulosti mísily s bujarým veselím a zvyky „pohanů“. Tomu se snažil učinit přítrž, někdy kolem roku 1850, Charles Dickens v románu Vánoční koleda, kde připomenul to podstatné – Vánoce (bez ohledu na tradice) jako svátky dobré vůle, štědrosti, velkorysosti, rodinné pospolitosti a lásky.
Dnes jsou Vánoce pro mnohé spíš svátky byznysu a konzumu. Reklamy a média nám vyplachují mozek neustálým připomínáním toho, bez čeho se podle nich neobejdeme, co nutně potřebujeme mít a zažít a bez čeho nebudeme šťastní. I Vánoční světelné dekorace měst a zapálení prodejci drobného dárkového zboží připomínají spíš svátky konzumu, než svátky Světla.
Víme, že konzum je zábavný, ale není vše, štěstí k nám přichází i z dalších zdrojů.
Připomínku Vánoc jako Svátků Světla, prý udržují novodobě Skauti, kteří roznášejí po světě světlo, které se každoročně zapaluje v Betlémě. Bezesporu jde o připomínku příchodu Světla na Zem – v podobě osoby Ježíše Krista.
Kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Sám Ježíš, který byl proti církvím (které si jeho učení přivlastnili a udělali z něho byznys) chtěl na Zemi zavést jedinou tradici – přinést a ztělesnit poselství velkorysosti, svobody od pout neživé víry a vědomí mírumilovné radosti a jedinečnosti okamžiku.
Neslavíme Vánoce kvůli tomu, že se před tisíci lety stal zázrak, že nějaký Mikuláš rozdával dárky, nebo že se kdysi dávno narodil Ježíšek. Když Ježíše, chceme ho živého! … Ježíšovo tělo zabili, ale duch jeho poselství žije stále:
„Vy jste světlo světa. Radujte se!”
Přejeme Vám šťastné a barevné Vánoce a abyste se nenechali omámit světýlky … 🙂
Vítek a Mína
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře