Lidé, kteří mluví a píšou o štěstí, používají slova štěstí, radost, spokojenost, blaženost … míchají při tom dohromady jablka a hrušky. Všechna tato slova vyjadřují příjemné pocity, které pocházejí z různých zdrojů.
Spokojenost
Spokojenost (uspokojení) je příjemný pocit, který přichází skrze tělo. Spokojený je ten, kdo je najedený, je mu teplo, je sexuálně uspokojený…
Často slyšíme o spokojeném manželství, existuje online vzdělávací program Cesta spokojené ženy.
Spokojenost je „zvířecí“ stádium štěstí. Člověk má zvířecí tělo a je v pořádku být spokojený. Ale nestačí to.
Radost a Štěstí
Dvě nejpoužívanější slova pro příjemné pocity jsou Radost a Štěstí.
Líbí se nám rozlišení, podle kterého radost pochází z rozumu a štěstí z pocitů. Člověk může mít radost z toho, že vyřešil složitý matematický úkol anebo vydělal hodně peněz (rozumové věci) a zároveň být nešťastný z toho, že mu umřela milovaná kočka (pocit smutku).
Muži všeobecně zažívají víc pocitů radosti (řídí se víc rozumem a logikou a pocity mohou mít otupělé), ženy zažívají víc pocitů štěstí (řídí se víc srdcem a mohou jednat nerozumně a impulzivně).
Blaženost
Blaženost to je jiný kalibr štěstí. Blaženost je pocit, který přichází z duše. Blaženost zažívá ten, kdo zažívá spojení své duše s Bohem, Světlem, Dokonalostí, Zdrojem, Vesmírem, Nebem.
Nemyslíme si, že člověk se dostane do Nebe až po smrti. Naopak, užívat si Nebe, vracet se tam, občerstvovat se, koupat se ve Světle můžeme a máme i během života na Zemi.
Pocit blaženosti může „převálcovat“ i pocit (ne)spokojenosti.
Blažený může být i ten, komu je zima, kdo má hlad a kdo je mrtvý …
Dokonalost …
Materialisté, požitkáři, se snaží uspokojovat všechny potřeby těla – zajistit mu dobré jídlo, dobrý sex, pěknou práci i zábavu, sportovní i kulturní povyražení.
Asketové se snaží zažívat Blaženost. Místo toho, aby dali tělu, co mu patří, týrají ho a umrtvují. Buddha to také dělal, týral se hladem a teprve, když se najedl, dosáhl osvícení, spojeného s blažeností.
Podle pověsti vyhladovělý a špinavý Buddha meditoval na břehu řeky, když uslyšel učitele hudby říkat svému žáku: „Když strunu napneš moc – praskne; když jí necháš příliš volnou – nebude hrát.“ Tehdy se Buddha poprvé po letech najedl a opláchl v řece. Pochopil, že cesta k Dokonalosti a Blaženosti vede středem.
—
Rozlišení pocitů štěstí podle zdrojů, ze kterých pocházejí, považujeme za zcela zásadní. Člověk pak nepaběrkuje pocity štěstí, ale čerpá je na správném místě.
Když začneme nazývat věci pravými jmény a rozdělovat, co kam patří, dokážeme pochopit řád světa a posléze vytvořit funkční celek. Snáze pak pochopíme, které úrovně své bytosti zahlcujeme pozorností a péčí a které chřadnou nedostatkem.
Opravdu Šťastný je ten, kdo čerpá štěstí ze všech zdrojů.
Šťastný je ten, kdo pečuje o tělo a dopřává mu, používá rozum i cit ve stejné míře a zažívá Spojení s Dokonalostí.
Pak Spokojenost, Štěstí, Radost a Blaženost znějí spolu jako čtyři struny, které vytvářejí Božskou hudbu a Božské pocity …
Vítek♥Mína
—
Zajímá vás, jak čerpat štěstí ze všech zdrojů? Některé způsoby jsme popsali v eBooku Jak být šťastný. Pokud si ho chcete přečíst a vnést do svého života svěží myšlenky, které způsobují svěží pocity, vložte do políčka svůj e-mail a my vám pošleme odkaz ke stažení eBooku (zdarma). Zatím se mějte fajnově 🙂
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře