Napadlo vás někdy, jak velkou MOC mají vaše slova? Co všechno můžete svými slovy stvořit!
Slova mají sílu tvořit nové světy. Mají sílu dávat život i ho brát. A není to myšleno jen symbolicky… Zvukem byl prý stvořen celý Vesmír i zbořeny hradby Jerycha. Podle básníků súfismu byl Vesmír při svém stvoření nejprve slyšitelný a teprve pak viditelný, nejprve byl Zvuk a teprve potom Světlo…
O počátku tvoření světa (hmotné reality) zvukem se dočteme i v Bibli:
“Na počátku bylo SLOVO… to slovo se stalo tělem (hmotou)… Všechny věci skrze ně učiněny jsou a není na světě nic, co by bez něj učiněno bylo…”
Naši stvořitelé nepracovali, ale mluvili! “Budiž světlo! ŘEKL Bůh – a stalo se tak. A UVIDĚL Bůh, že to bylo dobré…”
Poruč (řekni, vyslov) – a stane se…
“Lazare, vyjdi ven!”, poručil Ježíš a mrtvý Lazar otevřel oči a vyšel z hrobu. “Vezmi lože své a choď!”, poručil Ježíš a chromý ihned pookřál a odešel po svých.
Dává vám to smysl?
“Nemaluj čerta na zeď!” “Nerouhej se!”, křižovaly se starší generace, když slyšely někoho vyslovovat něco negativního. Ještě podvědomě vyciťovaly, že za slovy se skrývá víc, než je zjevné na první pohled… Zato my dnes SLOVO (a jeho mocnou zvukovou vibraci) používáme často bez rozmyslu, bez procítění, bez zacílení, bez záměru. Jak často jen tak plácáme, co nám slina na jazyk přinese! A výsledky tomu odpovídají…
“Nepoužívej SLOVO (jméno, zvuk) boží nadarmo, zbytečně (chybně, falešně…)”, zní jedno doporučení samotného Boha. 🙂 Další biblické doporučení nám říká: “A když mluvíte, ať vaše Ano znamená Ano a vaše Ne ať znamená Ne!” … Jinak totiž začnete vytvářet disharmonii, která se dříve nebo později stane zjevnou realitou.
Znáte Zipfův zákon? To je označení pro pravidlo matematické analýzy jazyků. Jak se dočteme ve wikipedii, toto pravidlo, používané především v kryptografii, říká, že v každém textu, který je psán v přirozeném jazyce, existuje jisté konstantní uspořádání. V sociální geografii je tato mocninná funkce známá pod názvem pravidlo velikostního pořadí měst, v ekologii zase platí tzv. Korčákův index mozaikovitosti a fragmentace krajiny.
Ať už vycházíme z čehokoliv, vše ve Vesmíru – uspořádání lidského těla, květin, struktura krajiny nebo buňky, slova v knize, zboží na pultech supermarketů, pastelky v penále malého žáčka, sloky a refrény písní, jaro, léto, podzim, zima, příběh hrdiny… Vše tíhne k harmonickému uspořádání.
Naše slova (podložená jasným záměrem našeho ducha) jsou mocnou silou, která v našem životě, vztazích, práci, těle… má moc tvořit harmonické uspořádání, a tedy zdraví, nebo disharmonii, chaos a nemoc.
Lidé nemají ponětí o moci zvuku, který vytvářejí a vysílají do éteru, když hovoří. Kdyby si moc zvuku uvědomovali, rychle by pochopili, že vyvoláním živé a intenzivní představy v mysli a následnou artikulací zvuků a slov lze zhmotnit úplně vše.
Není náhodou, že kouzelníci ve všech pověstech, bájích i moderních pohádkách používali pro svá kouzla (tedy zhmotnění svých záměrů) většinou magickou formuli – SLOVO – vyslovené cíleně, soustředěně s jasným záměrem a nahlas. Někdy k tomu používali i kouzelnou hůlku – jako pomůcku pro jasné zacílení a zaměření svých slov.
“Abrakadabra! = Staniž se zjevným!” … je prý doslovný překlad tohoto starého zaříkávadla. Bez zajímavosti není ani to, že podle aramejské podoby hebrejské “abra” znamená “stvořím” a “k’adabra” = jak řeknu.
STVOŘÍM, JAK ŘEKNU! … Dokonce ve starověkém židovském spisu Sefer Jecira (Kniha stvoření) je prý zdokumentováno stvoření světa pomocí písmen a jmen.
Teď už vám to smysl dává? 🙂
I my svými slovy (na základě svých rozhodnutí a záměrů) tvoříme svou realitu. Že se vše nezhmotní hned podle našich přání, ale díky prvku času se kouzlo zhmotnění značně zpomaluje, je naše štěstí! Umíte si představit ten zmatek, jaký by nastal, kdyby čas neexistoval a všechny naše nápady a slova by se v jednom okamžiku stávala ihned skutkem? Obzvlášť když si často tolik lidí libuje v negativitě a hlouposti:
“Ty jsi takový vůl! Bože já jsem debil! Ten autobus zase nestihnu. Určitě nezavolá. Stejně to nepochopí. Z toho mi praskne hlava. Jen přes mojí mrtvolu! Na tebe tak čekají. Uhni, nemehlo! Už toho mám plné zuby! Zase to nevyjde.” Takto někteří lidé neustále hovoří. Zkuste si na chvíli procítit tu energii zmaru. (Raději jen lehce…)
A teď si zkuste procítit energii radosti, úspěchu, lásky a sebelásky: “Super, to zvládnu! Naplánuju si to a všechnu stihnu. Jsem úžasný, všechno mi jde skvěle. Miluje mě! Svět je krásné místo. Jsem v bezpečí. Pořád se učím nové věci. Miláčku, ty jsi tak krásná. JO!…” 🙂
A ještě jednu mocnou schopnost máte – máte volbu. Používejte jí smysluplně. Protože ať už o tom víte, nebo ne, tvoříte vždy!
Rozhodněte se, jaký život si budete tvořit svými slovy a jaký svět budete tvořit pro ostatní…
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře