Nemusíš bojovat, abys vítězil, traduje se u šaolinských mnichů, pověstných svými super-schopnostmi, které rádi předvádějí v rámci svých bojových a tanečních vystoupení.
Jak praví šaolinští mniši, je to právě síla jejich (naší) mysli, která nám dává pocit vítězství nebo poraženého…
Výsledné kreace při představení, kterými šaolinští mniši dokazují svou schopnost ovládnout svou mysl – a tím potažmo i hmotu – jsou důkazem právě tohoto postupu. A také důkazem toho, že vše se dá natrénovat. 🙂
Síla naší mysli – pozornost, všímavost, úcta ke všemu živému… jsou největší zbraně, které vlastníme.
Nemusíme zrovna pěstí prorážet zdi, balancovat na hořícím laně nebo tančit po střepech, abychom si dokázali, že (a jestli) to dokážeme. 🙂 I když běžný život mnohých z nás se tomu někdy dost často podobá… (Některé duše si opravdu před zrozením dobrovolně volí náročný a složitý život právě s cílem otestovat svou sílu – a překonat svou slabost…)
Šaolinští mniši se od nás ničím neliší. Nejsou to nějací zvláštní lidé se super-schopnostmi, které by jiným byly odepřeny. Liší se pouze tím, že mnohdy již od narození zaměřují svou pozornost na právě zmiňované dovednosti a tyto pak léta trénují pod dohledem zkušených mnichů.
Na rozdíl od běžného evropského sportovního tréningu a tělo-cviku je v Šaolinu podstatné, prvotní a nejdůležitější – trénovat mysl (dostat se do proudu, do souladu s celkem, se zdrojem, s čistotou a otevřeností prostoru… s tou nejmocnější Silou.) A hmota se pak přidá jaksi sama sebou. Nebo přinejmenším to v životě budete mít daleko jednodušší. 🙂
Důkazem toho je i krásný a poučný příběh Řemeslník a císař. Pro nás evropany je příkladem toho, že ovládnutá mysl nám poslouží nejen při sedění v klášteře, ale právě nejvíce i v běžném praktickém životě.
Řemeslník a císař
Jednoho dne požádal sám císař mistra řemeslníka, aby vyrobil skříň pro ložnici v jeho paláci.
Řemeslník byl zenový mnich a řekl císaři, že pět dní nebude moci pracovat.
Císař souhlasil, ale jeho zvědové viděli, že mnich celou dobu posedával a zdánlivě nic nedělal.
Když uplynulo 5 dní, mnich vstal a vyrobil tu nejúžasnější skříň jakou kdy císař viděl.
Císař byl velmi spokojený, ale také zvědavý, co těch 5 dní mnich dělal. ???
Mnich odpověděl:
- Celý první den jsem strávil tím, že jsem se zbavoval každého pomyšlení na selhání, na strach, na potrestání… když se má práce nebude císaři líbit.
- Druhý den jsem strávil tím, že jsem se zbavoval myšlenek na to, že skříň nebude podle císařových představ a že mi chybějí schopnosti, abych udělal skříň, která by se mu líbila.
- Třetí den jsem se zbavoval vší naděje a touhy po slávě, lesku a odměně, když vyrobím skříň, která se mu líbit bude.
- Čtvrtý den jsem se oprošťoval od pýchy, která by se mě mohla zmocnit, kdyby se mi práce podařila a císař mě pochválil.
- A celý pátý den jsem strávil tím, že jsem se v duchu díval na představu té skříně s jistotou, že dokonce i císař si ji přeje takovou, jaká teď stojí před vámi.
—
Tolik šaolinský příběh. Je krásným poetickým vyjádřením faktu, že úspěch není výsadou jen některých a chudoba nebo neschopnost zlý osud. Naopak. Vlastně to chce jen trochu tréningu. S klidnou a čistou myslí pak dokážeme zázraky… 🙂
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře