Každý potřebujeme v životě duchovní rozměr. Potřebujeme duchovní cvičení. Stejně tak, jako třeba tělesné cvičení, nebo jakékoliv jiné cvičení. 🙂 Je užitečné cvičit například i dovednost komunikace, citlivosti, trpělivosti, houževnatosti, vnímání souvislostí, porozumění, péče, sebekázně, humoru i životního nadhledu.
Kamkoliv totiž zaměříme svou pozornost, tam se věci začnou dít…
Budeme-li se rozvíjet pouze jednostranně (krmit svou pozorností a procvičovat) jen některé složky naší bytosti, ty ostatní začnou chřadnout a po čase se začnou domáhat (často ne zcela příjemným způsobem, například nemocí) naší laskavé pozornosti.
Pozornost je totiž to, co je naším duchovním dědictvím, jádrem naší bytosti, naší podstatou…
Nechceme jistě mít jenom duši plnou zážitků, hlavu plnou informací, nabité svaly nebo naditá peněžní konta. Potřebujeme cítit vnitřní rozměr, potřebujeme cítit svobodu, jistotu, klid. Potřebujeme být v kontaktu sami se sebou, potřebujeme cítit prostor…
Můžete mít zajímavou práci, pěkný vztah, funkční rodinu nebo spoustu koníčků a přátel, ale pokud vám to současně nebude dávat (vyšší) smysl, dříve či později začnete pociťovat, že vám bytostně něco schází.
Za všemi touhami, depresemi, zmatky, stesky, pocitem nenaplněnosti, ne-smyslu a zmaru… je ztráta kontaktu s duchovním rozměrem – je to pláč po sobě sama. A ten vyvěrá z neustálého zaměřování pozornosti ven, mimo sebe, někam jinam, na někoho jiného, na něco jiného… Neustálé zaměření pozornosti na vnější věci vás po čase dostane do izolace. Přestanete cítit kontakt sami se sebou – se svou vnitřní jistotou, vnitřní silou, vnitřní radostí, přestanete cítit, jak MOCNÍ JSTE.
Duchovní cvičení nám pomáhají navrátit pozornost k tomu pro nás nejdůležitějšímu – k sobě sama. 🙂 Mnozí si stěžují na to, že jsou plně vytížení a na nějaké duchovní prostocviky nemají čas. Dobrá zpráva je, že duchovní cvičení můžete provádět v jakémkoliv okamžiku! Při mytí nádobí, v tramvaji, při nákupu…
Nezáleží na tom, co právě děláte, jakmile se rozhodnete, že tuto činnost budete provádět celou svou bytostí, soustředěně a bděle, v té chvíli se vaše činnost promění v duchovní cvičení.
Neproměníte se vy (v nějakou vyšší, dokonalou, duchovní bytost, jakéhosi “nadčlověka”), ale promění se váš způsob vnímání – vnímání sebe, druhých lidí a světa. Začnete si svou “duchovnost”, svou bytostnou podstatu uvědomovat.
—
Každý dech znamená pokoj.
Tak nazval jednu ze svých knih zenový mistr, básník a duchovní učitel Thich Nhat Hanh. Je to krásné vyjádření toho, co všichni (byť podvědomě) hledáme a zároveň návod na to, kde to hledat… 🙂
Dech.
Zkuste na chvíli věnovat pozornost svému dechu.
Nádech, výdech…
Nic víc. 🙂
Náš dech znamená pokoj, prostor, svobodu, klid… V dechu je skrytý náš duch.
Ne nadarmo mají tato dvě slova společný slovní základ. Pro zajímavost: slovo duch je v mnoha jazycích spirit a dýchání respiration. Známe rčení, že něco má svůj “esprit” – a myslíme tím, že to má/obsahuje/vyjadřuje právě ducha, charisma, nadšení, šarm… I v mnoha dalších jazycích je podobnost slova duch a dech. Například dánsky se duch řekne and a dech ande; ve finštině je duch henki a dýchání hengitys a třeba v havajštině se dech řekne hanu a duch uhane.)
“To nevydýchám”, říká se, “Dýchej zhluboka” nebo “Zůstal bez dechu”…
Podvědomě máme oživení, uklidnění, povzbuzení či dodání síly spojené právě s dechem.
“I učinil Bůh člověka z prachu země a vložil do něj Dech života, aby byl duší živou…” dočteme se v Bibli o stvoření člověka.
Nádech – výdech, příjem – výdej, příliv – odliv… Pravidelný DECH je samotným srdcem, Tepem, Řádem univerza. A je velmi pravděpodobné, že budeme dýchat i po smrti. 🙂 (Jenom už ne skrze naše tělesné smyslové orgány, které se časem opotřebí a otupí, tedy pokud se pro to sami rozhodneme, ale o tom zase někdy příště…)
—
Thich Nhat Hanh ve své knize zdůrazňuje, jak důležitá je naše bdělost, naše 100% pozornost věnovaná tomu, co právě děláme. A to můžeme trénovat právě nejlépe uprostřed (jakékoliv) činnosti!
“Jakmile se s plným uvědoměním nadechnete, okamžitě víte, že jste naživu. Nadechujete se a víte, že se nadechujete. Je to velmi prosté, ale má to úžasný dosah.” píše Thich Nhat Hanh. “Jakmile se totiž plně soustředíte na dech, zbavujete se minulosti, zbavujete se budoucnosti, přestáváte myslet na své úkoly. Mysl se navrátí k tělu a jste skutečně zde, naživu, v současné chvíli. Jste doma.”
Bdělost a soustředění jsou klíčové energie pro váš pocit pohody, klidu, jistoty a radosti ze života. Jsou zásadní pro uvědomění si vaší opravdové síly, pro vaše duševní i tělesné zdraví a jsou zdrojem vašich skutečných pocitů štěstí. Nemyslíme tím štěstí na jedno odpoledne, které můžete zažít například po snědení pytlíku bonbónů nebo návštěvě vydařeného koncertu. Je to pocit štěstí, který vyvěrá z nejhlubších míst vaší bytosti, je to vědomí toho, že jste spojeni s Mocnou silou, že o Ní Víte a můžete se na Ni kdykoliv spolehnout.
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře