Byla jedna žabka a ta milovala rostliny. Obdivovala krásně barevné lekníny uprostřed jezera, zálibně si prohlížela modré pomněnky a žluté kosatce, přičichávala k blatouchům a každý den chodila kontrolovat, jestli už kvete mech v nedalekém lesíku.
Znala všechny květiny, co rostly v okolí a často se vypravila i přes louku k nedaleké vesnici, aby objevila rostlinky, které ještě neznala. 
Až jednou přišla na kraj vesnice a tam uviděla něco překrásného! Malé úhledné ohrádky, kde pěkně v řádcích nebo jen tak pohromadě rostly všechny druhy květin, až oči přecházely. Ovocné keře, barevné oblázky, jezírka s duhovými rybkami, voňavé květiny, lavičky…
Žabka se dojetím skoro rozplakala. “Tak to jsou ty zahrady lidí, o kterých mi vyprávěla babička? Nádherné! Taky bych chtěla vytvořit takovou zahradu, zasadila bych tam všechny své oblíbené rostliny a hezky bych se o ně starala”.
Zahrada snů! …
Žabka odskákala zpátky k rybníku a od té doby na nic jiného nemyslela. Začala o sobě mluvit jako o zahradnici a v duchu už se viděla, jak má doma u rybníka krásný pozemek, okopává tam záhonky, nosí barevné oblázky a zasazuje své první květiny. Ostatní žáby si myslely, že jen tak stále lenoší, když jí viděly polehávat u rybníka se zavřenýma očima, ale ona si zatím živě představovala, jak se prochází svou krásnou zahradou, zalévá rozkvetlé květiny a ovocné keře a zve ostatní žabky na posezení …
Uplynul měsíc a u rybníka se jednoho večera objevili divočáci. Rozryli kus louky, vyrvali bodláky, překousali v zemi houževnaté kořeny a zanechali po sobě pěknou spoušť. Zvědavé žáby poskakovaly kolem a okukovaly ty díry v zemi, jen žába zahradnice věděla, že její přání se začíná naplňovat.
„Děkuji vám, divočáci, že jste to tu tak pěkně zryli, přichystali jste mi pozemek přesně pro mě, tady vyroste moje zahrada snů!“ řekla žabka a oči jí zajiskřily radostí.
„Ha, ha, ha, tady že vyroste zahrada?“ smály se ostatní žáby, až se za břicho popadaly, „vždyť je tu jen samý jíl a kamení!“
Ale zahradnice se nenechala odradit a hned se dala do práce! Postupně vynášela z děr kamínek po kamínku, vytrhala plevely i štiplavé kořínky kopřiv. Nanosila mokré lístky a řasy od rybníka, aby půda měla nějaké hnojivo. Pak se domluvila s kamarádem krtkem a ten jí pozemek celý křížem krážem pěkně zkypřil, až byl plácek připravený na první rostlinky.
A to byl čas dát do půdy první sazeničky. Žabka zahradnice vyběhla na louku, posbírala ze svých oblíbených rostlinek semínka a odnože, zasadila je do své zahrádky a pak trpělivě čekala, jak se ujmou.
Líné žáby, které jen lelkovaly kolem rybníka, na ní zíraly s otevřenou pusou.
„Koukněte se na ní, stále věří, že jí tu něco poroste. Vždyť je sucho, půda u rybníka je celá vyprahlá, nepršelo už jak dlouho a jak to tak vypadá, ani dlouho nebude! Jistě jí všechny sazeničky zas brzy zajdou.“
Zahradnice si ale utrhla u rybníka ten největší lopuch, nabírala do něj vodu a radostně své sazeničky jednu po druhé zalévala.
Tak plynul den po dni. A zatímco louka byla v parném letním počasí celá vysušená a u rybníka nevykvetly letos ani blatouchy, zahrada naší žabky zahradnice rostla do krásy, až se všechny žáby ze širokého okolí slézaly a nevěřícně kroutily hlavami. Všechno tam kvetlo, až oči přecházely!
Pěkně v řádcích nebo jen tak pohromadě tam rostly snad všechny druhy rostlin. V zátoce uprostřed zahrady vykvetly lekníny a přestěhovaly se tam z rybníka i malé duhové rybky. Ovocné keře, barevné oblázky, voňavé květiny, lavičky…
Zahrada snů!
„Tak se jí to přece podařilo!“ uznale pokyvovaly žáby hlavou.
„Jak jsi to dokázala, že ti všechny rostliny tak krásně rostou?“ ptaly se.
„Zpívám jim a mám je ráda,“ smála se zahradnice na celé kolo a zvala ostatní žabky na posezení…
A tak si žába Zahradnice vypěstovala na louce u rybníka svůj velký Sen.
Od té doby všechny žáby věří, že když žába chce, každý Sen se může splnit…
Musí si však za ním jít. S trpělivostí, vírou, nadšením a hlavně zvesela. 🙂
—
Milí čtenáři,
pohádka, kterou jste právě četli, je ukázkou z naší připravované Knihy příběhů pro šťastné děti.
Kniha obsahuje 17 pozitivních příběhů šťastných a odvážných žab a žabáků. Kniha má nádherné ilustrace, právě prochází závěrečným laděním a již brzy vyjde. 🙂
Kdo jste si ještě o knihu nenapsal, můžete odeslat na sebe e-mail a my vám napíšeme, až bude kniha k dostání. Zatím vám a vašim dětem přejeme zvídavost, nadšení a splněné Sny …
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře