Zapomeňte na všechny ty negativní prognózy o svém zdraví a stárnutí, které jste viděli v televizi, slyšeli v rádiu nebo si přečetli v časopise. Podle všeobecných tvrzení starý znamená být slabý, nemohoucí a dementní. Ze všech stran to stále dokola slýcháme jako hypnózu:
„To víte, vždyť už mi bylo čtyřicet, to už pro mě není“, „Teď už to bude jenom horší“, „Blíží se mi šedesátka, nejvyšší čas jít do důchodu“, „Zkrátka už nejsme nejmladší“, „Co můžeme dělat, takový je život“, „Náhoda je blbec“, „Hlavně to zdravíčko aby bylo“, „A bude hůř“ …
Také vás to děsí? Ano, máte pravdu, takové pozvolné, ale jisté programování vaší mysli okolními řečmi nevědomých a ustrašených lidí je opravdu děsné! Když v takovém duchu budete uvažovat a pravidelně si podobné myšlenky jako mantru opakovat, krůček za krůčkem se pomalu stanou vaší realitou.
Raději si pravidelně a s hrdostí opakujte: Člověk není hříčkou okolností, ale svůj život a svoje zdraví má pevně ve svých rukou.
Jak to dělají ti, kteří nemocní nejsou a i v tom nejvyšším věku si udržují pevné zdraví a vitalitu? Vědcům, kteří se zabývají studiem zdraví a dlouhověkosti, se podařilo odhalit několik společných charakteristik životního stylu lidí, kteří se ve zdraví dožili sta a více let. Tito lidé:
- Nestěžují si a dokáží se lépe přizpůsobit všemu, co život přináší
- Nepřestávají intelektuálně stimulovat mozek
- Udržují šťastné společenské vazby
- Uchovávají si zájem o tvůrčí činnost
- Rádi odpočívají a dobře spí
- Úzkostí či depresí netrpí
- Kultivují svůj vnitřní život a vnímají i duchovní stránku bytí
- Jsou veselí a otevření
- V životě nacházejí smysl a neohlížejí se po minulosti
- Jsou optimisté a věří, že člověk může být šťastný
Výsledky studií ukazují, že celkový postoj člověka k životu ovlivňuje jeho tělo, mozkové funkce, jeho emoce i morálně volní vlastnosti (charakter).
Co z toho plyne?
Rozhodnutí jak budeme žít, má i rozhodující vliv na naše tělo.
Naše postoje mají moc naprogramovat naše tělo, aby se chovalo tak, jak si myslíme, že by se chovat mělo.
Ano, je důležité pečovat o sebe na všech úrovních:
- na úrovni tělesné (čerstvým vzduchem, vyváženou – především rostlinnou stravou, přiměřeným pohybem a péčí o tělo – ve formě koupelí, masáží, balzámů, odpočinku)
- na úrovni duševní (dbát na pravidelnou psychohygienu, udržovat láskyplné vztahy, věnovat se činnostem, které nás těší)
- na úrovni duchovní (hledat a vidět v životě smysl, vnímat kontinuitu a jednotu bytí, cítit a ctít řád).
Ale co je nejpodstatnější – je naše rozhodnutí, jak budeme žít, naše volba přínosného směru, náš postoj k situacím a naše vůle zdravě žít.
Jsme stvořitelé našeho světa, proto využívejme tvořivou moc našeho ducha.
Nejnovější komentáře