Proč se dirigenti dožívají ze všech skupin lidí nejvyššího věku?
Věděli jste to? Dirigenti se podle statistik dožívají ze všech skupin lidí nejvyššího věku. Ve zdraví a plné síle úspěšně pracují někteří ještě v 80 i 95 letech a jejich elán by jim mohl závidět leckterý třicátník. Co způsobuje tuhle zvláštní skutečnost?
Je to tím, že dirigenti intenzivně a dlouhodobě zapojují při své práci všechny čtyři složky života, které dohromady vyjadřují celistvost bytí: pocity, mysl, tělo i ducha.
A to vše v intenzivním soustředění – uvědomování si všech těchto složek při jejich současném prožívání, používání a ovládání.
Dirigent musí maximálně koncentrovat svou pozornost na přítomný okamžik do jednoho bodu (orchestr jako celek) ve kterém se ale současně odehrávají všechny další prvky (hudba jednotlivých nástrojů) – jeho vědomí je tedy současně koncentrované a zároveň expandované. Už to samo o sobě je nesmírně náročné pro netrénovanou mysl. No, zkuste se intenzivně koncentrovat na jednu věc, třeba na hrnek na vašem stole a přitom vnímat všechny další zvuky v okolí, které spolu dávají (nebo nedávají) jakýsi souzvuk. Vydržte takovou maximální pozornost na pouhé dění kolem – bez hodnocení a bez toho, aby vám myšlenky zabíhaly k včerejším starostem, zítřejším plánům nebo dnešním potřebám. Dokážete zachytit ten pocit? Máte to? Skvělé! Když to vydržíte alespoň 2 minuty, jste opravdu dobří! Dirigent takovou pozornost musí udržet i několik hodin.
Zároveň ale rytmus dění kolem sebe nejen přijímá, ale je připraven v každém okamžiku vstoupit do děje, pozorně jej korigovat a nasměrovat tím správným směrem – je tedy nejen pasivním příjemcem, ale současně i aktivním iniciátorem. Do hry tak v jednom okamžiku zapojuje ženský (pasivní) a mužský (aktivní) prvek při maximálním soustředění – což ve fyzické rovině vyjadřuje i tělem: stabilní postoj s nohama pevně na zemi, vzpřímené tělo, takže energie může tělem volně proudit, přičemž používá obě ruce současně a zaměstnává tak obě hemisféry najednou. Geniální kombinace!
V náboženských nebo duchovní kruzích existují dva druhy komunikace s Bohem, Vesmírem: meditace – kdy jste pasivní a otevření k přijímání vyšších vibrací (cesta „mystická“) a modlitba – kdy aktivně rozmlouváte s energiemi kosmu a snažíte se je ovlivnit (cesta „magická“). Když posloucháte, tedy přijímáte hudbu a zároveň směřujete její tok, je to jako byste meditovali a modlili se současně, jste mystiky a mágy zároveň.
Dirigenti hudbu svým vědomím vnímají, pocity prožívají, svou myslí kontrolují a tělem vyjadřují svůj záměr, přičemž hudba mistrů skladatelů zároveň povznáší i jejich ducha. Tak zapojují do života všechny čtyři složky své bytosti a to jim otevírá cestu k dlouhému zdravému a šťastnému životu.
Tělesný pohyb, který přitom dirigenti vykonávají (několikahodinové mávání rukama při zapojení celé horní části těla) je zároveň velmi náročný, ale i ozdravný: vlastně je to dobré kardiovaskulární cvičení, svaly hrudníku se rozšíří, plíce otevřou, srdce intenzivněji pumpuje a krev tak přivede více živin do svalů a orgánů. Mysl dirigentů je bystrá, protože mají nízký tlak a mozek je lépe prokrven.
Podle vědeckých průzkumů má klasická hudba (nebo i tzv. new age) přímo fyzický vliv na mozek. Poslech děl známých skladatelů (Haydna, Händela, Vivaldiho, Mozarta…) působí na mozkové neurony a dokáže zmírnit i částečně léčit hyperaktivitu, nesoustředěnost, agresivitu nebo i některé psychické poruchy, například u dětí. Krásné harmonické melodie napomáhají vytváření nových mozkových buněk, zvyšují tím IQ a navozený alfa-stav vědomí pomáhá člověku dlouhodobě snížit stres a udržet vnitřní mír.
V neposlední řadě – tóny hudby nás přímo napojují na tóny univerza a vylaďují naši intuici. Slovy Beethovena: „Hudba dokáže vyjádřit víc než deset tisíc slov. Není lepší vyjadřující prostředek, než hudba“.
Pusťte si doma nějakou krásnou melodii a zkuste si zahrát na dirigenta. Pokud zrovna nemáte hudební sluch, i tak můžete na sebe nechat působit její příjemné tóny a abyste zaměstnali obě ruce (a mozkové hemisféry) – můžete dirigenta simulovat tím, že u toho budete třeba štrikovat ponožky nebo žonglovat.
Příjemnou zábavu! 🙂
Článek, který jsem četla s potěšením.
Skvělá práce!
Světoví rekordmani, co se týče věku – téměř bez výjimky, se pravidelně a aktivně věnují hudbě.
Hudba má neuvěřitelnou moc.
Např.známá češka Alice Herzová-Sommerová (nedávno umřela). Vždycky si vzpomenu, jak roztomile a s radostí říkala:
Life is beautiful!
Ve 109 chci být taky tak milá a bystrá. 🙂
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/328466-zemrela-nejstarsi-znama-prezivsi-holokaustu-pochazela-z-prahy.html
Děkujeme za reakci, Vaši pochvalu jsme četli také s potěšením! 🙂 Článek vznikl spontánně během jízdy vlakem za poslechu Händelovy symfonie a spíš než o hudbě je o celistvosti bytí. Slova jsou jako tóny hudby a když se zaposloucháte a nadirigujete je na papír v tom správném poměru a rytmu, vznikne článek, který ladí nebo neladí. Harmonické a příjemně naladěné dny! 🙂
Ahoj Aluško,
109 let je hezkých, hudba k tomu pomáhej. Na druhé straně, něco mi říká, že je na čase začít poslouchat ve své duši hudbu dlouhověkosti a nesmrtelnosti a prodloužit si věk o několik set let, jak kdo bude chtít. Podle bible se lidé dožívali kolem tisícovky let. Hezké dny … 🙂