Následující text jsou úryvky z knihy Poselství andělů od Rainera Holbe. (Knihu vydalo v roce 1997 Naše vojsko).
Autor popisuje příběhy (často velmi racionálních) lidí, kteří se někdy i bez zjevných příčin a záměrů setkali se záhadnými bytostmi z jiných úrovní vědomí.
Kniha přináší mnoho příkladů takových spontánních setkání a pokouší se je objasnit. Pro čtenáře jsou zprávy andělů velmi inspirativní, jsou to opravdová poselství z vyšších dimenzí…
—
Manfred Boden byl po celé tři roky vystaven skutečné záplavě mysteriózních informací, které zpočátku získával telefonicky, později zcela cíleně prostřednictvím svého počítače. Začalo to podivnými šumy během meziměstských telefonních hovorů a vyvrcholilo komplexními informacemi od hlasů, které se Bodenovi ohlašovaly – ze sedmé dimenze.
Záhadní spolubesedníci neustále upozorňovali na skutečnost, že nemají žádné verifikovatelné stanoviště a nelze je přiřadit k žádnému časovému rozměru. Popřeli existenci Boha a stále se odvolávali na „hmotu a energii“ jako jediné stavové formy ve vesmíru.
—
Wolfgang Zönnchen seděl s přáteli v hostinci. Zničeho nic zaslechl svůj vnitřní hlas. Mluvil k němu tak hlasitě, jakoby ho slyšel z telefonu. Poté, kdykoliv se uvolnil a vzal do ruky tužku, obdržel záhadná poselství. Obsah záhadných sdělení připomíná úryvky ze starých posvátných knih. Hovoří v nich o 12 x 12 životech, jež vedou ke konečnému splynutí a jednotě s vesmírem, a připomíná, že ve světě plném protikladů je třeba akceptovat i existenci negativních jevů.
V kapitole „Jsme božská myšlenka“ se musíte vyrovnat s nejobtížnějším fenomenem, který se více či méně skrytě objevuje ve všech posvátných knihách: Neexistuje žádný čas, všechno se odehrává nyní a v tomto okamžiku.
Paranormální texty neustále poukazují na vlastní odpovědnost člověka a na skutečnost, že každý jedinec je mistrem svého osudu. On sám vytváří svůj život, a tím i celý svět. Ve světě astrálních (duchovních) těl jsou dobro a zlo neznámými pojmy. Nyní je počátek a zároveň konec. Duchovní tělo je menší než atom a rychlejší než myšlenka.
—
V Holandsku se v našem počítačovém století setkalo s andělem asi 150 tisíc lidí. K tomuto údaji dospěl holandský lékař dr. H.C. Moolenburg, který ve své ordinaci předkládal lidem dotazník. Zajímavé na tom je i to, že oproti jiným paranormálním jevům, jako například jasnovidectví, přenášení myšlenek (telepatie) nebo fenomenu překvapivé vzpomínky („to jsem přece už jednou viděl!“), setkání s anděly vzbuzuje pocit hluboké úcty, nebo dokonce čehosi jako „posvátného ostychu.“
—
Už léta se věnuji esoterice. Vzděláním jsem psychospirituální terapeutka a tak jsem nejprve sama navázala kontakt se svým andělem. Stejně jako všechny ryzí andělské bytosti, jsou i tyto Boží síly z jemně zářícího světla a jsou nádherné!
Popsala bych je jako bezpohlavní. Ze světelné bytosti vychází nekonečně mnoho dobra, klidu a nepopsatelné harmonie.
Andělé jsou také velmi veselí, mají smysl pro humor a legraci. Andělská bytost není schopna nenávidět a nic a nikoho neodsuzuje. Anděl, Vyšší Já, má pouze jedinou motivaci – pomáhat našemu každodennímu vědomí lépe chápat spirituální poznatky.
Andělé jsou neúnavní. Častým kontaktem s andělem můžeme pochopit vlastní Boží podstatu, čímž získáváme zpětnou vazbu na náš vesmírný pra-zdroj. Anděl nám také může předpovídat budoucí události. Je schopen nám sdělit, jaké hlubší důvody způsobily to, že jsme v minulosti něco nezvládli, a jak bychom si měli počínat, abychom zůstali v budoucnosti mnohého ušetřeni.
—
Strážní duchové, o nichž bych vám chtěla vyprávět, vypadají jako andělé. Zatímco lidé spí, sní nebo meditují a dokonale se při tom uvolní, pokoušejí se je strážní duchové kontaktovat. Musíme se ke svým strážným duchům pokorně a s láskou modlit, aby nám byli nápomocni, oni čekají jenom na to. Pro strážného ducha není jednoduché ovlivnit lidské podvědomí. Každé přejedení, jakákoliv tělesná nečistota, pochmurná myšlenka, smutná vzpomínka, nebo projev ustrašenosti z budoucnosti zmenšuje pomoc strážného anděla a zavírá přístup k podvědomí.
—
Na přednášce jedné léčitelky jsem se podepsala do knihy, aby se za mě někdo modlil. V noci za určitou dobu se mi pak ve snu zjevil můj anděl. Stál za mnou. Otočila jsem se. Zeptal se, proč jsem ho volala. Potom mě objal. Vyzařovala z něho neuvěřitelná vůle a vážnost. Řekla jsem mu, že jsem ho chtěla poznat. Usmál se a já jsem se v jeho náručí cítila nevýslovně bezpečně. Jeho obličej jsem spatřila jen na chviličku, pak se ve snu rozhostil oslnivý jas. Zapomněla jsem, jak vypadal, ale cítila jsem jeho oděv, který byl pozoruhodně měkký a hebký. Probudila jsem se s pocitem štěstí.
—
Profesof Fritjof Capra vypráví o svých psychospirituálních zkušenostech: „… Ještě si vzpomínám na první takovou zkušenost. Dostavila se po letech puntičkářského přehnaně úzkostlivě analytického myšlení a byla natolik strhující, že jsem se na místě nezadržitelně rozplakal. Zároveň jsem všechny své dojmy zachytil na papíře…“
Zcela odlišně prožil své osvícení novozélandský přírodovědec Geoffrey Hodson. Procestoval celý svět, přednášel, vystupoval v televizních zábavných pořadech a psal knihy a články se stále stejným poselstvím: Člověk by měl poznat jednotnou podstatu života, ať už jsou jeho jevové formy jakkoli rozmanité, a tvořivě se podílet na naplňování Božího záměru.
G. Hodson říká: „Během vývojové přeměny lidského intelektu na vševědoucnost se na určitém evolučním stupni člověka vytváří schopnost dokonale vědomého a pozitivního jasnozření. Základní zákon, zvaný LOGOS – tímto pojmem se označuje všudypřítomná síla v podstatách všech bytostí a věcí, která je zároveň zdrojem energie.“
—
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře