Jaká je vaše práce? Milujete ji?
Nebo tam chodíte pro peníze, abyste pokryli nejnutnější výdaje a makáte akorát tak na to, aby vás nevyhodili? 
Pokud sedíte v nudné kanceláři, rozvážíte vám nic neříkající zboží nebo si ruinujete zdraví v dvanáctihodinových šichtách na stojáka u pásu…, tak jste se pravděpodobně někde minuli s cílem a je nejvyšší čas položit si otázku: Co já tady vlastně dělám? Šlo by to i jinak? Co by mě vlastně bavilo?… Je právě tohle mé životní poslání?
Životní poslání!
Existuje vůbec něco takového nebo je to jen nějaký esoterický výmysl?
Můžete být slavní, úspěšní, bohatí či obdivovaní…, ale pokud se zároveň necítíte i šťastní, pak jste na tom stejně jako někdo, kdo nemá zhola nic. A naopak: zdánlivý nýmand může být tím nejbohatším člověkem na světě!
Právě naplňování (nebo nenaplňování) životního poslání je to, co rozhoduje, jestli se cítíte jako úspěšný a šťastný člověk nebo jako troska.
Naštěstí máme v sobě uložen mechanismus (můžeme mu říkat třeba naše duše, nebo náš vnitřní hlas), který nás nenechá jít dlouhodobě špatným směrem.
Naše duše do života přichází s určitými záměry, pečlivě náš život sleduje a koriguje naši cestu. Pokud jsme citliví, pak uslyšíme v sobě její hlásek, který na nás někdy jen tak lehce a téměř neslyšně, jindy zase velice důrazně, volá: STOP! TUDY NE! TVÁ CESTA JE TÁMHLE! …
Cílem našeho života v konečném důsledku je vývoj. Za tím účelem jsme si pro život zvolili určité lekce, které je třeba zdolat a s tím spojené radosti, které si užijeme, až svá omezení překonáme. 
Naše duše (tedy nejvlastnější jádro naší bytosti, my sami…) nás neustále sleduje jako řídící stanice a dává dobrý pozor na to, jestli plníme úkoly, které potřebuje zvládnout nebo zahálíme a svému Cíli, a tedy i radostnému životu se spíš vzdalujeme. Všeobecným Cílem je přijetí a ocenění života, rozšířené vědomí a šťastný naplněný život na všech úrovních. Jakým způsobem však budeme štěstí prožívat je velice individuální.
Naše duše s námi komunikuje prostřednictvím naší intuice a můžeme jí slyšet (vnímat, cítit) jako náš vnitřní hlas, který k nám promlouvá skrze naše pocity. Někdy jen tak jemně může připomínat: “Copak tady děláš?” “Baví tě to?”, “Nechtěl bys dělat raději něco jiného?”… Jindy naopak můžou být naše pocity velice naléhavé, zvláště pokud již dlouhodobě ignorujeme svoji cestu a nepříjemnosti se začínají hromadit. Často se také stává, že dostaneme i velmi konkrétní pokyny.
Naneštěstí člověk je většinou natolik zaneprázdněn návalem každodenních povinností a péčí o to, co kde kdo s kým…, že svůj vnitřní hlas neposlouchá a někdy dokonce záměrně umlčuje, než aby se pustil do odvážné změny.
Náš vnitřní hlásek není ovšem nějaký houžvička, naopak je velmi houževnatý a hned tak se nevzdává. Naše duše je tu s námi stále a disponuje rozličnými mechanismy, jak nás přimět vrátit se zpátky na Cestu Radosti a použije jakékoliv prostředky, aby nás uchránila od nesprávně zvolené cesty.
Když odmítáme vidět, vnímat, slyšet… život se nám začíná komplikovat, přichází drobné nepříjemnosti, pak větší nepříjemnosti… a nakonec třeba rozvod, výpověď, nemoc. A tehdy se možná konečně zastavíme a zeptáme se: PROČ?!
A když nastavíme uši, tak odpověď přijde… A možná se konečně, často i po letech, vydáme tím správným směrem… za splním našeho SNU, a tedy i našeho poslání.
—
Naplňovat své životní poslání má své výhody. Jaké? To vám prozradíme ve videu, které je ukázkou z našeho kurzu Objevte své životní poslání:
Vítek a Mína
Více o kurzu Objevte své životní poslání
Šťastní lidé 
Moc hezky a výstižně napsáno.
Poslouchat intuici je skvělé rozhodnutí.
A přináší do života svobodu a také vyšší smysl života. Takový článek potěší otevřené a láskyplné srdce, o které se může mysl opřít.
Intuice Vám je vždy a za všech okolností přítelem.
Je nedílnou součástí ryze čistého srdce.
Přemysl Dvořáček
Vyšel nový článek na našem blogu na webu nakladatelství Adam Evan.
Intuice tvoří základ šťastného života
A proč se jí lidé tolik bojí. A nikdo neví proč. Protože je duchovní podstaty a není tak zvaně vytesaná do kamene.