Dnes pro vás máme něco ryze praktického. Povíme vám, jak jsme s minimálním úsilím a za použití toho “co dům (v tomto případě zahrada) dá”, vypěstovali a sklidili fúru krásných brambor. 🙂
Někdy je inteligence Člověka rozumného ve své chytrosti a překombinovanosti krátká na to, co Příroda ve své jednoduchosti dokáže svépomocí zařídit a zinscenovat s úspěchem sama…
Ne nadarmo se proto říká, že ten nejhloupější sedlák mívá největší brambory. Proč? Ne proto, že by byl nutně nejhloupější, může být třeba kandidát věd, ale musí si umět poradit, využít toho, co má k dispozici a… pracovat v souladu s Celkem.
Někdy (a často se stává, že většinou…) uděláte daleko více užitku, když zanecháte svého přemrštěného úsilí a necháte okolnosti, aby se postaraly samy a zinscenovaly pro vás ty nejlepší životní okolnosti a postaraly se o tu pro vás nejlepší úrodu…
Tuto prastarou taoistickou metodu wu-wei, konání “bez konání”, jsme letos s úspěchem aplikovali i na naši péči o naše bramborové pole a výsledky se dostavily. 🙂
Jak jsme postupovali? Využili jsme všeho toho, co zrovna bylo na zahradě k dispozici: spálili jsme (za rok pořádně velikou) hromadu starých větví, klacků a pokácených stromků – a spáleniště rozhrabali na velikost políčka. Trávu, kterou jsme zrovna sekali, jsme vysypali na spáleniště a prohrabali s popelem. Do takto nachystané “půdy” – vzniklé smícháním popele, posekané trávy, různých klacíků a listí – jsme vysázeli brambory.
A pak už s tím děláte ono tak důležité “Nic”. Jen se chodíte dívat a kochat, jak se brambůrkám daří a občas zalijete. Mezi vzrostlé rostliny jsme také občas doplnili novou posekanou trávu, aby se rostliny brambor měly jako v peřince. Brambory se v celé své nádheře rozrostly na celé pole.
A ještě jeden tip: hlízy brambor nemusíte sklízet hned, jakmile je rostlina vytvoří. Můžete je odebírat z pod rostliny postupně… aniž byste museli rostlinu vyrýt a zničit. Můžete si vždy vyhrabat k obědu pár čerstvých brambůrek od každé rostlinky a rostlina si bude tvořit hlízy další a ponechané budou sílit.
Dokonce i tehdy, když rostliny brambor zajdou a bramborová nať seschne, ponecháme brambory – dobře uskladněné – v hlíně a chodíme vyhrabat vždy, když potřebujeme. Brambory vyryjeme všechny, až když jdou mrazy. Vloni jsme dokonce některé zapomenuté hlízy z hlíny vyhrabali na jaře, přečkali bez úhony i zimní kruté mrazy, a chutnaly výborně! 🙂
Pokud rádi zahradničíte, můžete si přečíst i další naše pěstitelské články, například: Topinambury – léčivé brambory, Rybíz – bohatý zdroj antioxidantů nebo Superpotravina dýně.
—
O tom, jak pěstujeme brambory, jsme natočili i video. 🙂
Ahoj, moc zajímavé. Zemědělcům je známé, že jednu plodinu nemohou pěstovat na jednom místě donekonečna. viz. třeba trojpolní systém ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Trojpoln%C3%AD_syst%C3%A9m ). Nevím jak moc hnojiva (třeba kompostu, travního mulče) je potřeba dodat aby to šlo pěstovat trvale a na jednom místě. Vím že brambory na jednom místě pěstují známí, dávají tam hnůj a cererit a půdu obrací (ryjí) každý rok. Brambory jsou OK. Pokud byste pěstovali brambory každý rok, bylo by zajímavé vědět jak se to u vás bude vyvíjet. Možná ale trvá řadu let než se půda vyčerpá o nějaký/é důležitý prvek/y?