To je stále povyku kolem jídla!
Vypadá to na nové náboženství …
Na jedné straně frivolní labužníci, co si bez rozmyslu nahází na talíř a do žaludku kdejakou flákotu a proti nim zarytí vegetariáni, vegani, makrobiotici, frutariáni a v poslední době stále častější brethariáni…
Obě strany si většinou urputně brání své stanovisko a cítí se být na opačném konci provazu, přirozeně tom “lepším”. V zápalu boje pak oběma stranám snadno unikne, že jakkoli se cítí jedna druhé nadřazena a na hony vzdálena, jsou dva konce, ale jeden provaz … Jejich urputnost je často to, co je spojuje.
Vypadá to na nesmiřitelné protiklady. Ale jsou opravdu tak nesmiřitelné? Kde hledat pravdu?
Jako vždy “c” je správně. 🙂 Otázka totiž ani tak nezní – jestli jíst či nejíst, jako spíš jestli milovat či nemilovat …
To už věděl Shakespeare, když položil svou slavnou zásadní otázku jestli být či nebýt …
Respektujme svůj vlastní stupínek vývoje a cestu, na které se momentálně ocitáme a buďme ochotní se učit od sebe navzájem. Když se budeme držet tohoto jednoduchého pokynu, pak pravděpodobně neuděláme chybu a ryze Shakespearovsky – v pravdě budeme …
Jak spolu dokáží v lásce žít vegetarián s všežravcem ukazujeme v následujícím videu. 🙂
Nejnovější komentáře