Slyšeli jste už někdy slovo GABRO? … Ne? My také ne. 🙂
Až jednou… když jsme na internetu zjistili, že v obci Pecerady u Týnce nad Sázavou na Benešovsku je starý opuštěný lom, kde se asi před 70 ti lety těžil vyhlášený kámen. Ano, oním kamenem je právě zmiňované gabro. A peceradské gabro je prý vyhlášené a dokonce z gaber jedno z nejkrásnějších.
Vybaveni “geologickým kladívkem”, které jsme si vypůjčili z dětského nářadí a těmito chatrnými znalostmi, sedli jsme na kola a vydali se do zdejších lesů starý lom hledat.
Naše vědecká expedice započala na železniční zastávce Pecerady, u které podle historie stály kdysi nákladní manipulační prostory, odkud se kameny zřejmě po železnici přepravovaly. Dnes v těchto místech stojí rozsáhlý sklad dřeva.
Sklad jsme obloukem objeli a vydali se po silnici vzhůru. Po chvíli jsme narazili na úzkou cestičku. Sesedli jsme s kol, zamkli je na mýtině u stromu a zamířili do lesa.
A zatímco Vítek si v hlavě promítal po paměti souřadnice zdejšího kraje, Mína už měla plné ruce zdejších šutrů, které vypadaly všechny opravdu báječně! 🙂
Výprava se nám rozjela parádně! Jediný problém byl, že jsme nevěděli, jak vlastně hledané gabro vypadá, kde přesně se lom nachází, zapomněli jsme si navigaci, neměli jsme ani mapu a po chvíli sbírání kamenů nám došlo, že nemáme ani tašku nebo batoh, kam bychom úlovky dali…
Zato nadšení nám nechybělo, toho jsme měli dost! 🙂 A tak jsme postupovali vysokou travou, vzrostlými kopřivami i trnitými ostružinami stále hlouběji do lesa. Neodradily nás ani hromady odhozeného odpadu – cihly, beton, dráty, pneumatiky, staré boty, krabice nebo děravé kýble. S vidinou nalezení ztraceného lomu a vzácného peceradského kamene jsme pokračovali dál hlouběji do lesa a cestou sledovali indície, které jsme měli.
Dočetli jsme se o tomto místě například to, že místní lidé chodí do okolí bývalého lomu na trnky a že v blízkosti lomu se nachází jakási myslivecká chajda. Na trnky jsme narazili hned vzápětí, ale myslivecká chajda nikde. Zato podivných “puntíkatých” kamenů přibývalo…
Nečekaná indície nás čekala v lese – narazili jsme na veliký asi bleskem rozeklaný strom a hned kousek za ním spatřili rokli. Spustili jsme se sešupem po hlíně dolů a před námi se otevřel koridor. Bylo nám hned jasné, že lomu jsme na stopě…
Kameny pokryté mechem, popadané stromy, kolem dokola skály porostlé kapradinami… Najednou to vypadalo jako cesta do pravěku. 70 let opuštěný lom se před námi rozprostřel v celé své kráse s horninami starými nejméně 350 milionů let!
A zatímco Mína obdivovala vysoké čedičové skály, zajímavé kapradiny a zvláštní puntíkaté kameny, které jsme tam potkávali na každém kroku, Vítek se zásobil choroši pro případ zbloudění v temném lese a nutnosti rozdělání ohně a obdivoval Mínu, jak ochotně šplhá po skalách do druhého a třetího patra skalního masivu. Jako kozoroh tam byla ve svém živlu. 🙂
S plnými hrstmi kamenů jsme nakonec vyšplhali až na samý vrchol okraje lomu, kde jsme narazili na zelenou mysliveckou chajdu. Je to ona! Ona dole hledaná indície… Tak přece jsme ji našli. Pozdě, ale přece. 🙂
Doma jsme složili s kola náklad kamenů a zavolali kamaráda Štěpána, o kterém víme, že je doktor přírodních věd a že se původně věnoval geologii. Geolog Štěpán ochotně dorazil, odmítl nabízené palačinky a hladově se vrhnul na kameny. Chtěli jsme Štěpánka trochu vyzkoušet a trochu pozlobit, a tak jsme mu mezi sbírku kamenů z Pecerad přimíchali i úlovky z Kozákova, Krkonoš a jiných lokalit… “Tohle vypadá jako melafyr z Kozákova!” zvedl Štěpán nevěřícně zelený kámen s dutinami vyplněnými chalcedony… “Výborně!” smáli jsme se. 🙂
Štěpán obstál v naší vstupní zkoušce a za chvíli jsme viděli, že v kamenech se vyzná opravdu výtečně. Potvrdil nám, že kameny, které jsme z lomu přinesli, jsou opravdu krásné kousky typického peceradského gabra, že jde o hlubinnou vyvřelinu a že “černé tečičky”, které všechny tyto kameny mají, jsou pyroxeny a dodávají zdejšímu gabru právě jeho typický vzhled. Také jsme se od Štěpána dozvěděli, že gabro je luxusní dekorativní kámen, z kterého se vyrábějí krásné leštěné obklady a že se používá také a především na hrobech.
“Zvu Tě na výlet!” nadšeně vykřikl Vítek a pomrkával na Mínu.
“Cože? Na hřbitov?! Jen přes moji mrtvolu!” protestovala Mína.
Ale touha vidět gabro vyleštěné byla silnější. A tak jsme sedli na kola znovu s několika typickými kousky gabra v kapse a procházeli se – hlavně nenápadně – po zdejším peceradském hřbitově. Vyleštěné gabro jsme opravdu našli hned na několika hrobech a můžeme potvrdit, že je to kámen krásný a ve vyleštěné podobě opravdu luxusní. 🙂
Z naší expedice jsme natočili i video. Můžete se vydat na dobrodružnou výpravu za hledáním ztraceného lomu a vzácného kamene s názvem gabro s námi …
Šťastní lidé 
Nejnovější komentáře