Štěstí, radost, spokojenost, blaženost – čtyři zdroje štěstí

Lidé, kteří mluví a píšou o štěstí, používají slova štěstí, radost, spokojenost, blaženost … míchají při tom dohromady jablka a hrušky. Všechna tato slova vyjadřují příjemné pocity, které pocházejí z různých zdrojů.

Spokojenost

šťastná prasátka

Spokojenost (uspokojení) je příjemný pocit, který přichází skrze tělo. Spokojený je ten, kdo je najedený, je mu teplo, je sexuálně uspokojený…

Často slyšíme o spokojeném manželství, existuje online vzdělávací program Cesta spokojené ženy.

Spokojenost je „zvířecí“ stádium štěstí. Člověk má zvířecí tělo a je v pořádku být spokojený. Ale nestačí to.

Radost a Štěstí

Dvě nejpoužívanější slova pro příjemné pocity jsou Radost a Štěstí.

Líbí se nám rozdělení, podle kterého radost pochází z rozumu a štěstí z pocitů. Člověk může mít radost z toho, že vyřešil složitý matematický úkol anebo vydělal hodně peněz (rozumové věci) a zároveň být nešťastný z toho, že mu umřela milovaná kočka (pocit smutku).

Muži všeobecně zažívají víc pocitů radosti (řídí se víc rozumem a logikou a pocity mohou mít otupělé), ženy zažívají víc pocitů štěstí (řídí se víc srdcem a mohou jednat nerozumně a impulzivně).

Blaženost

Blaženost to je jiný kalibr štěstí. Blaženost je pocit, který přichází z duše. Blaženost zažívá ten, kdo zažívá spojení své duše s Bohem, Světlem, Dokonalostí, Zdrojem, Vesmírem, Nebem.

Nemyslíme si, že člověk se dostane do Nebe až po smrti. Naopak, užívat si Nebe, vracet se tam, občerstvovat se, koupat se ve Světle můžeme a máme i během života na Zemi.

Pocit blaženosti může „převálcovat“ i pocit (ne)spokojenosti.

Blažený může být i ten, komu je zima, kdo má hlad a kdo je mrtvý …

Dokonalost …

Materialisté, požitkáři, se snaží uspokojovat všechny potřeby těla – zajistit mu dobré jídlo, dobrý sex, pěknou práci i zábavu, sportovní i kulturní povyražení.

Asketové se snaží zažívat Blaženost. Místo toho, aby dali tělu, co mu patří, týrají ho a umrtvují. Buddha to také dělal, týral se hladem a teprve, když se najedl, dosáhl osvícení, spojeného s blažeností.

Podle pověsti vyhladovělý a špinavý Buddha meditoval na břehu řeky, když uslyšel učitele hudby říkat svému žáku: „Když strunu napneš moc – praskne; když jí necháš příliš volnou – nebude hrát.“ Tehdy se Buddha poprvé po letech najedl a opláchl v řece. Pochopil, že cesta k Dokonalosti a Blaženosti vede středem.

Rozdělení pocitů štěstí podle zdrojů, ze kterých pocházejí, považujeme za zcela zásadní. Člověk pak nepaběrkuje pocity štěstí, ale čerpá je na správném místě.

Když začneme nazývat věci pravými jmény a rozdělovat, co kam patří, dokážeme pochopit řád světa a posléze vytvořit funkční celek. Snáze pak pochopíme, které úrovně své bytosti zahlcujeme pozorností a péčí a které chřadnou nedostatkem.

štěstí, radost, spokojenost, blaženost, dívka

Opravdu Šťastný je ten, kdo čerpá štěstí ze všech zdrojů.

Šťastný je ten, kdo pečuje o tělo a dopřává mu, používá rozum i cit ve stejné míře a zažívá Spojení s Dokonalostí.

Pak Spokojenost, Štěstí, Radost a Blaženost znějí spolu jako čtyři struny, které vytvářejí Božskou hudbu a Božské pocity …

VítekMína

Zajímá vás, jak čerpat štěstí ze všech zdrojů? Některé způsoby jsme popsali v eBooku Jak být šťastný. Pokud si ho chcete přečíst a vnést do svého života svěží myšlenky, které způsobují svěží pocity, vložte do políčka svůj e-mail a my vám pošleme odkaz ke stažení eBooku (zdarma). Zatím se mějte fajnově 🙂

Facebook komentáře

komentářů

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *