Nemusíte vůbec nic! V tom je svoboda…

Musím.
Drobný slovní trik, který vás během chvilky dostane do nepohody. Nebo jste v podvědomé nepohodě už delší dobu, když toto slůvko používáte už velmi dlouho.

Musím.
Je to jako strašák, jako zaklínadlo. A opravdu! Ještě před chvílí jste byli radostným svobodným člověkem… a teď? Teď přece musíte… radost končí, svoboda končí a začíná povinnost.

Musím tohle, musím tamto… Jak často to slovo během dne použijete? Zkuste tomu jeden den věnovat pozornost, klidně si i dělejte čárky! Nejspíš to říkáte už jaksi samovolně, nevědomky, jako běžnou hantýrku. „Nechci, ale musím…“, říkáme občas jakoby žertovně a cítíme se tímto zdůrazněním ospravedlněni. Pokoušíme se tím prohlášením podvědomě navrátit si zpět svou důstojnost – vy přece nechcete, ale cosi vás nutí… jste v tom nevinně…

Omyl! S každým slovem „musím“ sami sebe nevědomky pasujete do role nevolníka a oběti! Zkuste se nad tím zamyslet (a zacítit) a tohoto neobratného vyjadřování zanechte nejlépe ještě dnes! 🙂

cesta

Slovo samo o sobě nás jistě na místě hned neočaruje a nepromění v obětního beránka…, ale při dlouhodobém používání podobných ustálených obratů vyjadřujících slabost má moc v našem vnitřním duševním světě „vyhlodat díru“ stejně snadno, jako slabý vítr nebo voda časem „vyvrtá“ díru i do tvrdé skály.

Slovo má moc člověka proměnit. Dlouhodobým působením se nás postupně začne zmocňovat a na naše vědomí působit zvnějšku. Opakované slovo – jako účinná mántra – „vyvrtá“ časem rýhy v našem mozku a usadí se v našem emočním poli. Tak, jako se dlouhodobě opakovaná lež stává pravdou, přestáváte o tom přemýšlet, přestáváte pochybovat, přestáváte uvažovat a vyciťovat jemné rozdíly, stane se to samozřejmostí, stane se to pro vás zvykem. SAMOZŘEJMĚ, že musím!… V tuto chvíli už tomu věříte. A podle toho, čemu věříte, se pak navenek i vyjadřujete a podle toho i chováte. Začarovaný kruh začal působit…

Vy ale nemusíte vůbec nic! Jste svobodnou bytostí ve svobodném světě.

Že tomu nevěříte? No vidíte, jak jste chycení… 🙂 Chycení ve vlastním způsobu uvažování, mluvení, konání… Zvyk!

Přitom každou minutou děláte, co chcete, k čemu jste se (teď nebo dříve) SVOBODNĚ rozhodli. Že si na své rozhodnutí nepamatujete, nebo že si ho neuvědomujete, to na věci nic nemění.

Nesmysl! Přece téměř všechno, co dělám, dělat MUSÍM! – Musím ráno vstát, musím jít do práce, musím odvést děti do školy, musím vyzvednout děti ze školky, musím nakoupit, musím uvařit, musím uklidit, dokonce i bavit a užívat si musím a nakonec musím i zemřít! … Skoro všechno, co děláte během dne (a často i celého života) „musíte“ – a život se spolu s tím stává nepříjemnou, nemilovanou, povinnou a podivnou záležitostí s pachutí nesmyslu a nepochopení.

Ale musíte opravdu? …

Vy přece nemusíte jít do práce! Můžete klidně dát výpověď ještě dnes a jít si třeba lehnout na kartonovou krabici pod most. Můžete prodat nebo rozdat všechny své věci a odjet do ciziny. Můžete dokonce třeba i krást a jít pak do vězení… Vy přece můžete, co chcete! 🙂

Uvědomujete si možnosti. Když to ale rozumě a citlivě uvážíte, každá jiná alternativa by pro vás byla momentálně horší. Proto si SVOBODNĚ VYBÍRÁTE pro vás v tuto chvíli nejlepší, nejvýhodnější a nejpřijatelnější variantu. Tak vidíte… 🙂 Svobodně si vybíráte jít do práce a pokračovat v životním stylu, jaký vedete – protože to má pro vás nesporné výhody!

Nestylizujte se do role oběti (okolností), za ŽÁDNÝCH okolností!

Nemusíte vůbec nic! Uvědomte si to. Jste naprosto svobodní. Vždy. Uvědomte si to. S každým nádechem si vybíráte – co uděláte, jak zareagujete, pro co se rozhodnete… Vždy. Uvědomte si to.

S každým nádechem si uvědomujte sami sebe. To vy se rozhodujete, co uděláte nebo neuděláte a jak na vzniklou situaci, (kterou jste si do svého života svými dřívějšími byť nevědomými rozhodnutími přivolali) TEĎ zareagujete.

Svobodní ve svém výběru jste vždy. A to i tehdy, kdyby vám někdo držel pistoli u hlavy a „nutil“ vás… I tehdy se můžete a smíte svobodně rozhodnout jakkoli!

Svoboda

Učíme se. O tom je život. O svobodě a o učení. Jedno bez druhého totiž nelze. 🙂

Svobodně si vybíráte, co chcete prožívat a svobodně na to reagujete. Nikde také není předepsáno, jak se „musíte“ zachovat. Svoboda volby je na vás. O tom je celý život. Volbou (chytrých nebo hloupých, láskyplných nebo ustrašených, odvážných nebo pohodlných, úzkoprsých nebo velkorysých…) reakcí se přibližujeme sami k sobě, k druhým lidem, ke svému nejlepšímu vyjádření…

Kdyby takzvaný Bůh po nás chtěl, abychom se chovali nějakým určitým předepsaným způsobem, nedal by nám svobodnou volbu a nevypustil z Ráje ven. 🙂 To my jsme chtěli poznat „co je dobré a co zlé“, a proto jsme teď tady. Ve svých lepších nebo horších rozhodnutích se učíme (protože v důsledcích pak vidíme a zažíváme…) a tak můžeme korigovat náš směr.

Podle toho, co si dnes zvolíte, tam se zítra dostanete. A volíte si všechno – svoje pocity, svoje myšlenky, svoje slova, svoje činy… a podle toho si tedy pak zvolíte i svůj osud. 🙂

osud

Ne vždy se nám podaří zvolit si tu nejlepší variantu hned napoprvé. A ani to není nutné. Času v nekonečném bytí máme dost. 🙂 Nikdo nás také za to nepotrestá, když si nezvolíme hned správně. (Leda bychom si takovou variantu vývoje okolností předtím sami zvolili.)

Takže, milí přátelé, co MUSÍTE udělat dnes? Vůbec nic! Jupííííííí….. 🙂

Dnes totiž všechno, co uděláte, udělat chcete – protože to pro vás má jisté výhody, protože vám to tak vyhovuje, nebo protože to prostě jinak (zatím) neumíte, nebo vám vzniklá situace momentálně nedovolí jinak… Volba rozhodnutí spočívá na vás. Nezapomínejte ale, že s každým nadechnutím to můžete udělat jinak.

Radost

Ještě je tu jedno úskalí. Někteří lidé, a hlavně ti, kteří si říkají „duchovní“, se rádi stylizují do pozice pasivní. Tvrdí pak, že oni nezmohou a neovlivňují nic, že vše dělá Bůh. A tak sami neorganizují nic, život nechávají proplouvat a čekají, co jim Bůh se svým osudem nachystá a nadělí… Ale i toto si sami takto předem vybrali a navolili! 🙂 Je to v mnohém pohodlnější varianta. Přiznejte si to! Být aktivní vyžaduje úsilí, námahu, vynalézavost, tvořivost, vytrvalost, houževnatost… Pokud se vám to momentálně nechce podstoupit (máte strach, jste pohodlní, líní, nebo už máte své vyzkoušeno a chcete si prostě jen chvíli odpočinout…) s láskou si to přiznejte.

Nejste obětí nikoho, ani okolností, ani lidí, ani osudu ani Boha ne! Kdykoliv se můžete rozhodnout jinak. Jestli jste se teď rozhodli takto, pak jste to udělali z určitých důvodů. Přiznejte si to! A přiznejte to i druhým, tím mocnější se stanete. Pokud zrovna děláte například uklizečku nebo vrátného (a přitom pomýšlíte na post ředitele prestižního podniku nebo slavného umělce), neříkejte: „Ále, to víš, taková je doba, rodiče neměli na školné, neměl jsem známosti a nebo Bůh to tak chtěl… Nelžete! 🙂 Řekněte radši upřímně pravdu: Víš, nechce se mi přemýšlet, a taky jsem trochu línej, a trochu se i bojím… tady mám klid, trochu to tu pozametám, ve dvě mám padla a pak už si můžu dělat, co chci. Až budu chtít, změním to!

Hotovo. To vám Bůh jedině podepíše. Rozhodnutí je na vás. Až budete chtít, tak to změníte. V tom spočívá pravda. A pokud jste to ještě nezměnili, pak vám to takto vyhovuje…

Jste tvůrčí bytost, jste částí samotného Boha, byli jste stvořeni k Jeho obrazu… Nemůžete se nerozhodnout! I tehdy, pokud jste se nerozhodli, jste se rozhodli se nerozhodnout. 🙂

Přátelé milí, svobodně choďte do práce, svobodně vychovávejte děti, svobodně makejte či svobodně lelkujte… Až budete chtít, změníte to! A k tomu ať vám dopomáhá Bůh (svobodná tvůrčí síla Vesmíru…) Stejně to tak jako tak celou dobu dělá… 🙂

 

Poznejte svou sílu - obálka pdf

Facebook komentáře

komentářů

Šťastní lidé

Pomáháme lidem poznat sebe sama, objevit své schopnosti a vytvořit si šťastný život...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *